Z historie čakovického fotbalového oddílu
1912–1922
V červnu roku 1912 byl v Čakovicích založen fotbalový klub s názvem Sportovní klub Meteor Velké Čakovice. Zakládajícími členy se stali Karel Hašek, Bedřich Vorlíček, Jaroslav Petřík, Emanuel Riedl, Jindřich Nouša, Alois Pokora, Jan Šnajdr, Antonín Manda, Oldřich Majer, Václav Vítek, Hubert Valenta, Josef Kokoška, Rudolf Pokora, Václav Rezek, František Vysušil, František Roub, Bedřich Hradecký, Karel Vyhlídka, Jaroslav Rous, Leopold Hruška a Josef Fryš.
V prvním roce činnosti klubu sehrálo mužstvo 9 utkání s celkovým poměrem branek 17:10. Vůbec první utkání sehrál SK Meteor Velké Čakovice s Viktorií Kobylysy a zvítězil 1:0.
V roce 1914 byly zpracovány a schváleny stanovy klubu. Prvním předsedou byl zvolen František Hruška. Téhož roku sehrálo první mužstvo 22 utkání (15–3–4) s celkovým skóre 91:24. Mužstvo tvořili hráči Rezek, Riedl, Vorlíček, Hašek, Toms, Rieger, Kužel, Vintr, Kolařík a bratři Staňkové. Vedle prvního mužstva byl v tomto roce ustanoven i B-tým.
Slibně se rozvíjející činnost SK Meteor Velké Čakovice přerušila první světové války. Téměř všichni fotbalisté byli povolání do zbraně. a proto válečná léta 1915–1918 znamenala pro klub prakticky zastavení činnosti.
K jejímu obnovení došlo až v květnu roku 1919, kdy byl předsedou klubu – nyní už jen SK Čakovice – zvolen Bedřich Nepomucký z Letňan a sekretářem Rudolf Pokora.
V roce 1920 bylo mužstvo SK Čakovice zařazeno mezi 12 účastníků III. třídy mistrovství Středočeské fotbalové župy. v soutěži se umístilo na 4. místě
V roce 1921 pokračoval A-tým v soutěži III. třídy, ve které skončil na 3. místě za Břevnovem a Roudnicí nad Labem.
Dne 18. června 1922 oslavily SK Čakovice desáté výročí založení. Odpoledne nastoupilo mužstvo k zápasu proti Slavoji VIII a prohrálo 1:2. Celodenní déšť však oslavám příliš nepřál.
V jubilejním roce obsadily Čakovice v mistrovské soutěži III. třídy 4. místo.
O výsledcích jednotlivých zápasů SK Čakovice v prvních poválečných letech se nedochovaly žádné záznamy.
Z let 1921–1922 je známa jenom neúplná sestava mužstva: Andrt, Pokora, Bitman, Maršíček, Petřík, Arnet, Vávra, Čvančara a Janatka.
Nejslavnějším odchovancem SK Čakovice byl nesporně Emanuel Hliňák, který hrál v letech 1923–1925 za SK Slavia a potom dlouhá léta za prvoligový ČAFC Vinohrady.
První zápasy po svém založení hrál SK Meteor Velké Čakovice na hřišti , které si fotbalisté upravili na místě bývalého rybníka pod silnicí proti čakovickému zámku. Hřiště bylo vlhké, ale hlavně malé. Proto si fotbalisté postavili koncem roku 1913 nové hřiště na poli za domy č. p. 112 a 114, v místě dnešní Ouhrabkovy ulice. Na tomto hřišti hrál klub svá utkání až do srpna roku 1919, kdy se obecní rada usnesla vyhradit pro hřiště místo na poli u cukrovaru, vedle řepných jam na straně k Letňanům. Zde si fotbalisté počátkem roku 1920 vybudovali v pořadí již třetí hřiště.
1923–1932
Rok 1923 přinesl SK Čakovice velký úspěch. První mužstvo postoupilo do II. třídy.
Následující rok byl ve znamení přílivu kvalitních hráčů. Na jaře vstoupil do klubu tzv. kroužek Vášovců, soustředěný kolem nejstaršího ze tří bratří Vášů, Stanislava. Kromě něj a jeho dvou bratrů přišli do Čakovic tři bratři Hliňákové, tři bratři Kaučtí a dva bratři Málkovi, dále Novotný, Rezek, Hytl, Vojtíšek, Žák, Košťál, Nevím, Liška, Sladkovský, Váňa, Huptych, Vlk, Ryčl a Drbohlav.
Netrvalo dlouho a jednotliví hráči byli postupně zařazováni do prvního mužstva. Výsledkem snahy o omlazení hráčského kádru byl postup do I. B třídy, ve které hrálo v roce 1925 mužstvo většinou v sestavě Žitný, Drbohlav, Hliňák, S. Váša, Kaucký, Ryčl, M. Váša, Huptych, Košťál a Vlk.
V následujícím roce však SK Čakovice hrály opět mistrovské zápasy ve II. třídě. Mužstvo nastupovalo většinou v sestavě Novotný, Žitný, Hertl, Pokora, Vacl, Petřík, Andrt, Pazdera, Fořt, Hrdlička a Janatka.
V dubnu 1926 se hrál důležitý mistrovský zápas s SK Lysá nad Labem. Toho dne však měl mít svatbu kapitán mužstava Josef Janatka. a tak nezbylo než svatbu o týden odložit.
V roce 1928 byl předsedou SK Čakovice Karel Cmíral, sekretářem Rudolf Pokora, pokladníkem Josef Fryš, náčelníkem (trenérem) Jaroslav Herbe a členy výboru František Čížek, Alois Vítek, František Novák, Jaroslav Průžek, a Karel Hašek Mužstvo sehrálo v mistrovské soutěži II. třídy 11 zápasů se skóre 31:20 a s 15 body obsadilo 4. místo. Senzací sezóny byla porážka AFK Kbely v Čakovicích 10:0.
V srpnu 1928 získalo mužstvo Čakovic křišťálový pohár v turnaji hraném v Úžicích při oslavách 10. výročí trvání ČSR. Byla to první trofej, kterou klub ve své dosavadní historii získal.
V roce 1931 hrál SK Čakovice mistrovskou soutěž II. třídy již šestý rok. Poprvé mužstvo dosáhlo pasivního skóre 19:29 a po 3 vyhraných, 2 nerozhodných a 6 prohraných zápasech obsadilo až 10. místo. Na výsledcích se zřejmě projevila skutečnost, že jeden z nejlepších útočníků, Karel Novotný, hrál nějaký čas za prvoligový AFK Bohemians.
V roce 1932 se mistrovská soutěž II. třídy hrála poprvé dvoukolově. Po slabém začátku skončily Čakovice po 1. kole na 6. místě. Ve druhém kole se ale výkony výrazně zlepšily. Rozhodující zápas sehrály Čakovice ve Kbelích, kde nastoupilo mužstvo v sestavě: Vlk – Kramula, Huptych – Vávra, Hertl, Pazdera – Novotný, Krbec, Váša, Hliňák, Rezek. Utkání se nevyvíjelo příznivě. Již v 10. minutě zápasu si brankář Ludvík Vlk zlomil ruku, a tak do brány musel útočník Antonín Krbec, který se však svého úkolu zhostil úspěšně. Horší bylo vyloučení Jana Huptycha, takže mužstvo Čakovic dohrávalo nakonec zápas s devíti hráči. Přesto zvítězilo 5:2 a obsadilo konečné 1. místo, čímž si zajistilo postup do 1. B třídy.
V jubilejním roce 20. výročí založení klubu bylo úspěchem také vítězství SK Čakovice na turnaji o Fantův pohár v Kostelci nad Labem Ze tří zápasů mužstvo ve dvou zvítězilo a v jednom remizovalo, s celkovým poměrem branek 10:2. Turnaje se zúčastnili hráči Hliňák, Nedorost, Rezek, Nevím, Krbec, Bendl, Huptych, Kaucký, Novotný, Vávra a Hertl.
Kromě toho sehrálo mužstvo v roce 1932 ještě 12 přátelských utkání se skóre 50:26.
1933–1942
V soutěži I. B třídy hrály SK Čakovice v roce 1933 většinou v sestavě: Karous-Kaucký, Huptych-Nevím, Vávra, Nedorost-Novotný, Koudelka, Krbec, Hliňák, Rezek, Hertl, Bendl.
První kolo zahájilo mužstvo třemi porážkami: v Hnidousech 2:3, doma s Modřany 1:4 a v Nuslích 0:3. k obratu došlo ve čtvrtém zápasu, kdy Čakovice na svém hřišti deklasovaly SK Slaný 11:1. Ve druhém kole mužstvo ve 3 zápasech zvítězilo, ve 2 remizovalo a prohrálo pouze doma s Nuslemi 2:4 a ve Slaném 1:6. Nakonec to stačilo ke 3. místu v tabulce za Hnidousy a Modřany a k postupu do I. a třídy.
V roce 1934 se začalo mistrovství I. a třídy hrát systémem podzim-jaro. První kolo se hrálo až na podzim; jaro 1934 bylo vyhrazeno přátelským zápasům, z nichž uvedeme ty zajímavější: s Vršovickým SK 10:2, s Viktorií Žižkov B 8:2, s prvoligovou Čechií Karlín 4:5, se Spartou Košíře 5:4, s Nuselským SK 5:3 (za Nusle již hrál bývalý hráč Čakovic Antonín Krbec), se Spartou Kladno 3:3. Poslední zápas se hrál na hřišti Čakovic 10. června ve stejné době, kdy v Římě probíhalo finále mistrovství světa Itálie–Československo. Aby fotbaloví fandové o nic nepřišli, instalovala tehdy čakovická firma EMPO přímo na hřišti šest radiopřijímačů.
V květnu se mužstvo SK Čakovice zúčastnilo župního úrazového poháru. v prvním zápase Čakovice vyřadily Union Žižkov 2:1, ve druhém kole zvítězily v Kralupech nad Čechií 3:2. Třetí kolo se hrálo v Modřanech, kde opět čakovičtí zvítězili 5:1. Zápas čtvrtého kola se hrál v Čakovicích s Rapidem Vinohrady. Výsledek 4:2 znamenal postup do semifinále. Jako soupeř byla vylosována SK Slavia, mužstvo, jehož hráči tvořili kádr národního mužstva na mistrovství světa v Itálii.
Utkání se hrálo 12. srpna 1934 v Čakovicích. Slavia nastoupila v sestavě: Plánička – Ženíšek, Fiala – Skála, Šimperský, Krčil – Junek, Bradáč, Svoboda, Sobotka, Puč. Čakovice hrály ve složení: Karous – Kaucký, Huptych – Bendl, Hertl, Nedorost – Novotný, Hliňák, Heřman, Koudelka, Rezek. Zápasu přihlíželo 5000 diváků a Slavia zvítězila 9:3 po poločase 5:2.
V soutěžním ročníku 1934–1935 pokračovalo mužstvo Čakovic v dobrých výkonech předchozích let a v tabulce obsadilo 3. místo za Nuslemi a Unionem Žižkov, když nastřílelo 81 branek, ze všech účastníků soutěže nejvíc.
Také v následujícím ročníku, kdy mužstvo krátký čas trénoval bývalý hráč a pozdější trenér SK Slavie Raichardt, skončily Čakovice na pěkném 4. místě.
Ročníky 1936–1937 a 1937–1938 přinesly fotbalistům Čakovic v I. a třídě 6. a 8. místo. v mužstvu se střídali hráči Kalous, Kohout, Huptych, Bendl, Nedorost, Šalda, Novotný, Hliňák, Krbec, Koudelka, Rezek, Staněk, Fiala, Boček, Kožmín, Witz, Šváb, Utratil a Pořádek. z nových hráčů se v mužstvu objevili v roce 1937 Rekl a Bambula, v roce 1938 František Smrček.
Ročník 1938–39 znamenal mírný vzestup výkonnosti a umístění na 4. místě tabulky. v následujícím ročníku 1939–40 však došlo ke zvratu: 12. místo v tabulce předurčilo mužstvo k sestupu do I. B třídy.
Nadešla doba, kdy staří hráči ztráceli výkonnost a mužstvo bylo třeba omladit schopnými dorostenci. Funkcionáři také sehnali posily a úspěch se brzy dostavil. Mužstvo pod vedením trenéra J. Janatky dokázalo již v roce 1941 vybojovat znovu postup, a to bez jediné porážky, pouze se dvěma remízami.
1943–1952
V soutěžním ročníku 1942–1943 si mužstvo Čakovic vedlo v I. a třídě úspěšně a získalo značný počet příznivců. Svízelnější byla hospodářská situace klubu, komplikovaná navíc okupačním lístkovým systémem. o to více byla ceněna obětavá práce funkcionářů klubu J. Hliňáka, J. Janatky, F. Litery, J. Nápravníka, J. Hewerleho, F. Hrdiny, A. Andrta a dalších, kterým se dařilo řešit i tyto problémy.
V této době pohostinně trénoval a mužstvo Oldřich Urban, hráč ligového AFK Bohemians, jeden z nejlepších předválečných fotbalových obránců. s kopanou začínal v Astorii Mladá Boleslav, později hrál za SK Plzeň.
O dorost se po skončení aktivní činnosti staral O. Hertl. Byl u hráčů oblíben a jeho zásluhou se také dostali mezi osm nejlepších dorosteneckých mužstev Čech. z jejich řad vyšel i syn trenéra, Jan Hertl. Za Čakovice hrál až do roku 1950, kdy přestoupil do Sparty. Poté hrál za Duklu Praha, s níž se stal mistrem republiky (1956), znovu se vrátil na Letnou a po působení v Motorletu se v roce 1966 vrátil jako hrající trenér do Avie Čakovice. v padesátých letech byl Jan Hertl reprezentantem. Nastoupil ve 23 utkáních a zúčastnil se MS 1954 ve Švýcarsku a MS 1958 ve Švédsku.
Po válce nebyla úroveň čakovického fotbalu příliš dobrá. Klub opustila řada hráčů, kteří se odstěhovali do pohraničí. Značně oslabené a mužstvo, hrající tehdy v soutěži I. B třídy, nedosahovalo valných výsledků. Již 6. září 1945 se hrálo utkání Čakovice–Slavia. Návštěva byla slabá a hra čakovických ještě slabší, o čemž svědčí prohra 4:13. Dne 17. srpna 1947 oslavily SK Čakovice pod záštitou Českého fotbalového svazu 35. výročí svého založení utkáním s Admirou VIII.
V polovině roku 1948 byl fotbalový klub SK Čakovice nedobrovolně začleněn do Sokola Čakovice. v jarní mistrovské soutěži, která skončila v červnu 1949, se fotbalové mužstvo Sokola Čakovice umístilo na 5. místě tabulky.
25. května 1950 došlo ke sloučení Sokola Čakovice se závodní jednotou Sokola Avia Letňany, která měla také firemní fotbalovou jedenáctku. Fotbalové mužstvo sloučených celků pak hrálo v soutěži okresního přeboru. v soutěži byly zařazeny územně blízké oddíly, avšak bez rozdílu výkonnosti, takže mužstvo celkem suverénně v tabulce soutěže vedlo.
V roce 1952 došlo k pokusu o začlenění bývalé slavné Viktorie Žižkov, tehdy ovšem již nesoucí název Sokol ČSAD Žižkov a hrající v krajské soutěži, do fotbalového oddílu Sokola Čakovice. Čakovické mužstvo bylo pak v průběhu jednání o sloučení administrativně přeřazeno z okresního přeboru do krajské soutěže. Ve skutečnosti však ke sloučení nikdy nedošlo, přestože někteří žižkovští hráči začali za Čakovice hrát. Podmínkou převodu totiž bylo, že nejméně sedm hráčů bývalé Viktorie Žižkov musí mít zaměstnanecký poměr se závodem Avia nebo musí mít bydliště v Čakovicích. Tato podmínka ale splněna nebyla, na což se přišlo až v době, kdy již byla soutěž krajského přeboru rozehraná. Protože však mužstvo vykazovalo dobrou úroveň, ponechal řídící orgán mužstvo v soutěži. Jiné východisko z této spletité situace se tehdy nenašlo.
Na dovršení všech organizačních změn a zmatků poválečných let byl roku 1952 Sokol Čakovice přejmenován na Spartak Avia Čakovice.
1953–1962
A mužstvo, hrající v ročníku 1953–1954 v krajském přeboru, několikrát za sezonu zaútočilo na vedoucí postavení v tabulce. Základní kádr mužstva tehdy tvořili hráči Kopecký, Rous, Král, Vanický, Brož, Čadek (pozdější dlouholetý člen Dukly Praha a československý reprezentant), Brouček, Vondráček, Kazda, Novotný, Remiš, Feuereisl a Hamrlík.
Následující ročník potvrdil, že dobré výkony mužstva nebyly náhodné, ale že byly výsledkem systematické práce a zkušeností trenéra Urbana. Na jaře 1955 zvítězili fotbalisté Čakovic ve východní skupině krajského přeboru s náskokem 6 bodů před Spartakem Metaz Týnec. o titul přeborníka pražského kraje se utkali s vítězem západní skupiny Spartakem TOS Žebrák. v prvním utkání – hraném v Praze na Korábě – remízovali 2:2 a o týden později zvítězili v Žebráku 4:2. Vítězství znamenalo postup do oblastní soutěže, což byl po 2. světové válce největší úspěch týmu mužů. Zasloužili se o něj hráči Remiš, Čeněk, Kazda, Pařízek, Franc, Vyletal, Kalaš, Kotalík, Novák, Jeřábek a Brož.
Účast v oblastní soutěži znamenala dlouhé cesty na hřiště soupeřů, ale také utkání s výbornými celky, jakými v té době nesporně byly Jiskra Náchod, Spartak Pardubice, Jiskra Úpice, Jiskra Liberec, Spartak Mladá Boleslav, Lokomotiva a Jiskra Kolín a další. Čakovičtí příznivci kopané měli v tu dobu možnost vidět hodnotná sportovní utkání.
V soutěžním ročníku 1958–1959 hrál Spartak Avia Čakovice v oblastní skupině C. Nejvýraznějších úspěchů dosáhlo mužstvo v zápasech s Lokomotivou Kolín (7:0), Lokomotivou Nymburk (4:1), Jiskrou Č. Kostelec (4:1) a Spartakem Chotěboř (3:0 a 4:1). Základní sestavu mužstva ve složení Tomíček, Brož, Váňa, Elefant, Brouček, Dlabač, Rulec, Nevím, Černohorský, Komůrka a Masák doplňovali Vyletal, Škalák, Slezák, Tykač, Čeněk, Krejčí a Tinavský.
V roce 1959 se oddíl kopané přestěhoval ze starého škvárového hřiště u cukrovaru na travnatou plochu nového stadionu. Přínosem pro fotbalisty bylo i přilehlé tréninkové hřiště.
Přechod na nový stadion však čakovickým fotbalistům příliš štěstí nepřinesl. v ročníku 1960–1961 se a mužstvu nedařilo; po pěti letech sestoupilo z oblastního přeboru do středočeské soutěže I. třídy, kde hrálo od srpna 1961 ve skupině sever s mužstvy Kostelce nad Labem, Velvar, Chaber, Libušína, Vraňan, Kladna, Libčic, Kročehlav, Mělníka, Slaného, Kralup nad Vltavou, Stodůlek a Ďáblic.
Předzvěstí pozdější slávy čakovického dorostu bylo mužstvo žáků s celkovým počtem 10 bodů a skóre 39:7 před Miškovicemi, Ďáblicemi a Velení.
Půl století trvání čakovické kopané oslavil Spartak Čakovice v květnu 1962 velkým žákovským turnajem za účasti Spartaku Sokolov, Lokomotivky Rakovník, AZKG, Dynama Kobylisy, Tatranu Prosek, Spartaku Kbely, Slavoje 9 a domácího mužstva. v říjnu pak pokračovaly oslavy hlavním programem, v němž se uskutečnilo utkání starých gard dvou generací. První garda SK Čakovic z let 1930–1943 měla za soupeře stejně starou gardu bývalého SK Ďáblice, které podlehla 1:2. Mladší garda z let 1943–1950 hrála s výborným celkem staré gardy bývalého SK Rakovník. Hosté se představili v téměř kompletní sestavě z roku 1942, kdy hráli ligu v čele s legendárním Oldřichem Nejedlým. Vyvrcholením bylo utkání a mužstva Spartaku Čakovice Avia s úplným ligovým celkem Slavie, tehdy Dynama Praha (0:1).
1963–1972
Počátkem šedesátých let začal trénovat mladé fotbalisty Čakovic Oldřich Urban. Tomu se podařilo dát dohromady mužstvo, které suverénním způsobem získalo titul přeborníka okresu Praha – východ. Nejlepší žáci postupně přecházeli do mužstva dorostu, které již v roce 1963 postoupilo do krajského přeboru, kde v soutěžním ročníku 1963 – 64 skončilo na 3. místě se ztrátou jediného bodu za Baníkem Rudná a ČKD Slaný.
Rozhodujícího úspěchu dosáhl dorost v roce 1965. V kvalifikačních utkáních s ČKD Slaný, nejprve na jeho hřišti ( 0 : 0 ) a potom na domácí půdě ( 3 : 1 ), si naši dorostenci vybojovali titul přeborníka středočeského kraje a tím i postup do I. dorostenecké ligy. O titul krajského přeborníka se zasloužili hráči: Rous, Morávek, O. Urban, Rosický, Nevím, Januška, Slabyhoud, Holzknecht, Schubert, J. Jurkanin, Ložek, Kučera, Ouřada, Burda a Říha. Dorostenci Urban, Říha a Morávek startovali střídavě i v A mužstvu mužů, což se projevilo i na jeho vzrůstající výkonnosti.
V soutěži I. A třídy ročníku 1965 – 66 vyšel mužstvu především závěr soutěže. V posledním, rozhodujícím utkání zvítězilo naše mužstvo nad Spartakem Brandýs 2 : 1 a postoupilo do krajského přeboru. Pod vedením trenéra Kukly tvořili osu mužstva tito hráči: K. Nevím, M. Morávek, J. Havrda, O. Urban, J. Zamazal, J. Vojáček, J. Komůrka, A. Hakl a P. Říha.
V soutěžním ročníku 1966 – 67 sestoupilo A mužstvo mužů z krajského přeboru opět do I. A třídy. Současně odešel trenér Kukla. Novou posilou pro mužstvo se stal brankář Šalda. Výkonnost mužstva mužstva však stále klesala a v dalších ročnících měl hrající trenér Jar. Malecký velké starosti s udržením mužstva v I. A třídě. V této době pracovali s čakovickou mládeží postupně tito trenéři : Janatka, Pařízek, Novák, Herclík, Vojáček, Pikhart a Kefurt.
V roce 1970 mělo naše mužstvo dorostu vynikající závěr sezony a v konečné tabulce I. dorostenecké ligy obsadilo vynikající 2. místo. Na úspěchu se vedle trenéra Ladislava Kefurta a vedoucího A. Janušky podíleli i hráči M. Novotný, Zd. Jurkanin, E. Helešic, J. Šulc, Zb. Fiala, J. Moulis, Herclík, Bodnár, Halík, Slezák, Dlouhý a Houdek.
Soutěžní ročník 1970 – 71 přinesl v I. třídě úspěch A mužstva mužů, které již po podzimním kole přezimovalo s 20 body na 1. místě a tuto pozici si udrželo až do konce soutěže. Vítězství znamenalo postup do pražského přeboru. Pod vedením trenéra Maleckého tvořili kádr mužstva tito hráči: Rous, Slezák, Fanta, Komůrka, Zamazal, K. Nevím, Januška, Vl. Manina, Vostrý, Hruška, Bárta, Jar. Malecký, Jos. Malecký, Novotný, Vyletal a Pecka.
Následující soutěžní sezona 1971 – 72, uzavírající šedesátiletou historii čakovické kopané, nebyla úspěšná. A mužstvo skončilo po podzimní části pražského přeboru na 13. místě s 11 body. Na jaře rozhodl o záchraně až předposlední zápas, ve kterém mužstvo Avie Čakovice hrálo s Teslou Žižkov nerozhodně 2 : 2 a skončilo celkově na 14. místě. Dorostenci přezimovali po podzimní části soutěže 1971 – 72 se sedmi body na předposledním místě. Kalich hořkosti přineslo jarní kolo. Po sedmiletém působení opouští čakovický dorost nejvyšší dorosteneckou soutěž.
1973–1982
Do roku 1973 vstupoval oddíl kopané s neradostnou hospodářskou bilancí. Hráči neměli základní vybavení, nebyly dresy a kopačky. Výbor oddílu neměl z čeho platit trenéry a správce inventáře. Příjmy nestačily krýt nejnutnější vydání. Návštěvnost fanoušků na fotbalových utkáních klesla na minimum. Tíživou ekonomickou situaci vyřešil klub pronájmem atletické dráhy okolo hřiště Auto-moto klubu Svazarmu Praha 3. a tak stadion v Čakovicích přitahoval více příznivce ploché dráhy než fotbalu.
V soutěžním ročníku 1972–1973 hrál A-tým mužů v pražském přeboru. v dresech Avie Čakovice se objevili noví hráči Zeman, Fajgl a Jebavý. v dobré formě se ukázali dorostenci Franke a Herclík a kondici si udržoval nestárnoucí Komůrka. Po podzimním kole soutěže odešel trenér J. Kukla a jeho místo převzal Bohuslav Vyletal, bývalý hráč Sparty i Spartaku Čakovice Avia. Také A-mužstvo dorostu hrálo v tomto ročníku pod vedením trenéra Jiřího Vojáčka, bývalého hráče A-mužstva, pražský přebor.
Následující ročník 1973–1974 nebyl pro čakovický tým příznivý. z pražského přeboru sestoupila do I. třídy A-mužstva mužů i dorostu. Dorost se však hned v příští sezoně umístil pfrvním místě a znovu postoupil do pražského přeboru. Základní kádr tehdy tvořili hráči Januška, Kaucký, Kučera, Pártl, Bahenský, Vrána, Pokorný, Bouška, Cibulka, Babka, Dražďák, Kocourek a Dacaj. Trenérem byl R. Koštial.
V soutěžním ročníku 1975–1976 trénoval mužstvo mužů Krejča, který měl k dispozici hráče Majera, Kocourka, Škodu, Herclíka, Svobodu, Maninu, Fajgla, Vránu, Křečka, Halíka, O. a M. Novákovy, Kučeru, Fialu, Bártu, Babku a Pokorného.
V roce 1976 byl na hřišti v Čakovicích uspořádán první ročník zimního dorosteneckého turnaje „Memoriál Ládi Kefurta“, bývalého úspěšného trenéra prvoligového dorostu Čakovic. Závěr soutěžního ročníku 1976–1977 dopadl špatně pro mužstvo dorostu, které po dvouleté účasti v pražském přeboru opět sestoupilo do I. a třídy.
Na podzim roku 1977 převzal trenérskou funkci a mužstva mužů Oldřich Urban, jehož zkušenosti se brzy projevily. Po jarním kole ročníku 1977–1978 se mužstvo umístilo v tabulce I. a třídy na 1. místě s výrazným ziskem 43 bodů před Sokolem Měcholupy, který dosáhl pouze 38 bodů. Vítězství znamenalo opět návrat do pražského přeboru.
Konec tohoto desetiletého období byl ve znamení častého střídání trenérů A-mužstva. Po odchodu O. Urbana přišel z Xaverova František Huml, který v sezóně 1980–1981 působil v mužstvu jako hrající trenér. Další soutěžní ročník vedl mužstvo Václav Kamír, bývalý ligový hráč Slavie a Plzně. Před jarním kolem soutěže 1982–1983 se trenérské funkce ujal M. Morávek s asistentem Komůrkou.
V rámci oslav 70. výročí kopané v Čakovicích sehrálo A-tým 16. září 1982 přátelské utkání s internacionály Dukly Praha, kteří nastoupili v sestavě: Viktor, Ječný, Čadek, Šafránek, Jelínek, Galeta, Pavlis, Knebort, Dyba, Smolík a Svoboda. Zápas skončil nerozhodným výsledkem 2:2. o čtyři dny později remizoval s reprezentačním výběrem Prahy 1:1 a mužstvo dorostu zvítězilo nad reprezentačním výběrem dorostu Prahy 3:0.
1983–1992
Rok 1983 se nesl ve znamení značných stavebních úprav. Po 13 letech se z objektu šaten vystěhoval bývalý správce Biro, a tak se mohli členové oddílu pustit do rekonstrukce budovy. Správcovou se stala Marie Nevímová, která zde působila až do roku 1991.
V roce 1983 byla navázána družba s fotbalovým oddílem TJ Baník Havířov, jehož mládežnická družstva absolvovala letní soustřední až do roku 1989 v Čakovicích. v roce 1985 zvítězilo družstvo žáků Avie na mezinárodním turnaji v Havířově.
V letech 1983–1992 nedosáhlo áčko mužů výraznějšího úspěchu v pražském přeboru. Nejlepším umístěním bylo 4. místo v ročníku 1984–1985. Velkým překvapením byl postup mužů do prvního kola Českého poháru v roce 1985; byli však o dvě třídy výše hrajícím Kladnem. Druhým úspěchem bylo prvenství v Poháru pražského fotbalového svazu 1989–1990.
V průběhu těchto let se v dresu a mužstva vystřídali hráči Bouška, Uchytil, V., R. a M. Novákovi, Jakimeczko, Svoboda, Černý, Kolísek, Machač, Janda, Křeček, Franc, Chramosta, Švec, Verner, Jančovič, Komůrka, Nevím, Hlíša, Ruml, Kropáček, Klupsa, Grabmyler, Pikhart, T. a Z. Rychtečtí, Vranka, Rainiš, Žďánský, Vlček, Dacaj, Zajíček, Stádník, Sklenář, Zlatník, Laxa, M. a P. Březinovi M., Čáp, Bahenský, Čep, J. a P. Samcovi, Urban, Grégr, Albrecht, Koštial a Voráček. Několik hráčů odešlo do oddílů hrajících vyšší soutěže: brankář Švec do Xaverova (1983), Urban do Sparty a Laxa do Viktorie Žižkov (1984), Jančovič do ČKD Kompresory a Nevím do Brandýsa nad Labem (1986), Komůrka do Xaverova (1987). Do roku 1986 byl trenérem A-mužstva J. Komůrka, do roku 1989 R. Koštial a po něm Ing. Pokorný.
V letech 1983–1992 pečoval oddíl o pět mládežnických družstev, přípravkou počínaje a dorostem konče. Áčko dorostu sestoupilo v sezoně 1985–1986 z pražského přeboru, kam se vrátilo po vítězství v ročníku 1988–1989. Kromě mistrovských soutěží hrálo od roku 1988 na turnajích týdeníku Gól, kde se nejlépe umístilo v roce 1990 na 4. místě ze 16 účastníků. o dorostenecká mužstva se postupně starali trenéři M. Morávek, F. Štolba, Jar. Urban, J. Vostrý, v Morch a P. Čáp.
V roce 1986 byl předsedou oddílu za odstoupivšího J. Suchana zvolen Ing. Větrovský, hospodářem M. Váša a sekretářem J. Kazda. v roce 1991 postihla oddíl velká ztrát úmrtím dlouholetých funkcionářů a bývalých vynikajících čakovických fotbalistů – Jana Kazdy, Vladimíra Nevíma a Karla Pikharta.
Na podzim roku 1991 po odstoupení výboru fotbalového oddílu fungoval dočasný výbor, v únoru 1992 pak výroční schůze zvolila nové vedení v čele s předsedou J. Strakou, hospodářem J. Ševčíkem a sekretářem M. Keďuličem.
Na úvod oslav 80 let čakovické kopané uspořádal oddíl 11. dubna 1992 mezinárodní turnaj mladších žáků za účasti družstev Sparty, Bohemians, Admiry, FC Germania 1911 ENKHI (SRN) a pořádajícího oddílu. Vítězem se stala AC Sparta Praha. Oslavy vyvrcholily 27. června, kdy se v Čakovicích utkala družstva Avie s TJ Kompresory, Xaverovem B a s Bohemians a čakovická Stará garda s jedenáctkou rozhodčích.
1993–2002
V následujícím období hrály Čakovice střídavě I.A třídu a Pražský přebor. V sezoně 1999 – 2000 , A – mužstvo postoupilo do Přeboru Prahy s tímto kádrem: Pacovský, Lukáš, Nedorost, Zd. Jurkanin ml., Plessl, Janda, Jančovič, Rendek, Nevěčný, Komůrka, Holub, Zouza, Švec, Pokorný, Šilhán, Jehlička, Trenér: Morávek, vedoucí mužstva: Svoboda.
Velmi úspěšná byla pro čakovický fotbal sezona 2000 – 2001, kdy nově založené B – mužstvo postoupilo do II. třídy. Kádr mužstva tvořili trenér: Zd. Jurkanin st. a hráči : Čáp, Janda, Hajšman, Novotný, Čep, Cibulka, Kožuch, Koštial, Borůvka, Pikhart, Novák, Petlan, Fabián, Koucký, Pulkrábek.
Družstvo starších žáků pod vedením trenérů Egera, Samce a vedoucího mužstva Vlka vyhrálo II. třídu a postoupilo do I. třídy s tímto kádrem: Samec Petr, Šmoranc, Huňáček, Vlk, Dajčar, Nevídal, Farník, Votava, Samec Jan, Babka, Šipula, Štok, Trnka, Samec M. Všetička, Mihalík, a Kubík.
V následující sezoně 2001 – 2002 dokázalo opět postoupit naše B – mužstvo již do I.B třídy dalo nám všem hezký dárek k 90. výročí založení kopané v Čakovicích. Oslavy tohoto výročí se uskutečnily v červnu 2002 a zúčastnili se jich i slavní odchovanci čakovické kopané např. Josef Jurkanin, Zdeněk Jurkanin, František Franke a další. Mládežnické celky v té době trénovali pánové: Moreni, Štolba, Babka, Eger a Nevídal, B – mužstvo Zd. Jurkanin st., a A – mužstvo Jar. Urban ml. Výbor oddílu pracoval v tomto složení: ing. Větrovský – předseda, ing. Řeřábek – místopředseda, ing. Pokorný – sekretář, Týc – pokladník, členové výboru Pacovský, Vostrý, Babka, Eger a Jančovič.
Sezona 2002 – 2003 patřila k nejčernějším v celé historii čakovické kopané. Hned čtyři mužstva sestoupila ze svých soutěží. A – muži sestoupili z Pražského přeboru, B – muži z I.B třídy, st. žáci z I. třídy a st. přípravka rovněž z I. třídy. A – mužstvo získalo celkem 25 bodů a skore 44:84. Na jaře se mužstvo potýkalo s velkým nedostatkem hráčů. V soutěži tak nastupovali hráči A – mužstva, B – mužstva a dorostenci. Stalo se např. , že v utkání s Xaverovem nastoupili teprve 16 – ti letý dorostenec Babka a 51 – letý Zd. Jurkanin . Mužstvu nepomohla ani výměna trenéra. J. Urbana ml. vystřídal Petr Pleva. Ale co bylo nejhorší,že oddíl přišel o své hřiště. Majitelé pozemků uplatnili svůj nárok, a tak A – mužstvo dohrávalo jarní část soutěže v Třeboradicích a v Chabrech. Nad budoucností oddílu se vznášel velký otazník. Co bude dál? Ukončit činnost, nebo pokračovat a hrát v okolí Čakovic na pronajatých hřištích. Nakonec se oddíl rozhodl pokračovat a tak A – mužstvo hraje v Třeboradicích a ml. žáci v Miškovicích. Ostatní družstva musel oddíl pro nedostatek hráčů zrušit. Ve funkci sekretáře oddílu vystřídal Jindřicha Pokorného Jan Roubíček, hráč A – mužstva. Poslední utkání na stadionu v Čakovicích se uskutečnilo 19. července u příležitosti 60. narozenin dlouholetého sekretáře oddílu Jindřicha Pokorného.
2003–????
Sezona 2003 – 2004 nedopadla pro čakovický fotbal dobře. A- mužstvo Obsadilo v I.A třídě 13. místo a opět sestoupilo. Tentokrát již do I. B třídy. Hlavně v podzimní části soutěže se mužstvu vůbec nedařilo a získalo pouze 5 bodů. V zimě byl odvolán trenér Pleva a na jeho místo nastoupil Rudolf Koštial. Na jaře se mužstvo obdivuhodně zvedlo a získalo 24 bodů. Ani to však na udržení nestačilo. Za zmínku stojí střelecká forma hráče Haranta, který hrál pouze na jaře, a přesto se stal nejlepším střelcem celé soutěže . Druhé naše mužstvo v soutěži – mladší žáci obsadili ve II. Tř. sedmé místo. Mužstvo vedli trenér Štolba a vedoucí Strnad.
Sezona 2004-2005 také nedopadla dobře.Mužstvo znovu sestoupilo.obsadili Poslední 14. místo a tak se příští sezonu bude hrát II.třída.Před sezonou se vyřešily spory s majitelem pozemku, kde je naše hřiště a tak náš tým mohl znovu hrát domácí utkání na čakovickém stadionu.Bohužel pokračoval už jen A-tým mužů.Mladší žáci se nezapojili do soutěže, neboť někteří hráči už patřili věkově do kategorie starších žáků a ti se se “rozprchli“ do okolních klubů.Zbytek mužstva je na hostování v Třeboradicích.Mužstvo mužů se stabilizovalo a hrálo v popředí tabulky a sezonu zakončilo na velmi pěkném druhém místě za suveréním Suchdolem.
V sezoně 2006/2007 se nenaplnili postupové plány a mužstvo skončilo, po velmi špatných výsledcích především na jaře, až na 8. místě .
V sezoně 2007/2008 mužstvo až do posledních kol bojovalo o postup, ale nakonec skončilo těsně třetí za prvním Újezdem nad Lesy a druhou Březiněvsí.
Sezona 2008/2009 byla pro čakovický klub velmi úspěšná, mužstvo mužů suveréně postoupilo do 1.B třídy, když za celou sezonu pouze třikrát prohrálo a zbytek utkání vyhrálo. Kádr mužstva tvořili trenér : Petr Rosenhofer a hráči : Hubený, Hrabánek, P. Samec, Albrecht, Hlavata, Vlk, Ryšavý, Došlý, Hajšman, Jurkanin, Karas, Kožuch, Freudl, Mihalík, Jakimeczko, Petlan, Babka, Koštial plus také Sušický, Zouza a Kříž, kteří odešli v průběhu sezony.
V další sezóně 2009/2010 se mužstvu nepodařilo, především po špatném jaru, zachránit 1. B třídu a vrací se zpět do druhé třídy.
V sezóně 2010/2011 obsadilo A mužstvo 3. příčku a o jedno místo utekl postup. Nově založené mužstvo Mladší přípravky obsadilo ve své první sezóně 5. příčku.
Není pochyb o tom, tam jsou některé aspekty byste měli přemýšlet o své zdraví. Diflucan, jeden z nové podtřídy syntetických antimykotik, je existující jako sterilní roztok pro intravenózní použití ve skleněných nádobách. Cialis je ideální lék na pomoc mužům udržet erekci. Pokud myslící cialis prodej, pravděpodobně byste chtěli studovat o . Dnes mnoho rodin on-line vyhledávání konkrétního klíčového slova "" na internetu. Další otázkou měli bychom je . Erektilní dysfunkce může být výsledkem psychologického stavu. I v případě, že má fyzickou příčinu, psychický stav může tento problém ještě horší. Jako ve skutečnosti, vědeckého hodnocení zjištěno, že až tři čtvrtiny lidí na takové léčivo zkušenosti sexuální dysfunkce. Některá onemocnění či jiné léky mohou interagovat s Cialis. Váš poskytovatel zdravotnických péče bude zkontrolovat údaje, za předpokladu, léky, včetně Cialis, je pro vás to pravé.